Rumunský snímek, který také vyhrál letos na festivalu v Cannes Zlatou palmu, přinesl ocenění i režisérovi Cristianu Mungiuovi. Ve svém filmu vypráví příběh žen usilujících v komunistickém Rumunsku o potrat, což režim Nicolae Ceauseska přísně zakazoval.
Rozhodnutí Evropské filmové akademie bylo odměněno mohutnými ovacemi hostů ve víceúčelové aréně v berlínské městské části Treptow, kde galavečerem v roli moderátorů provázeli německý herec Jan Josef Liefers a francouzská herečka Emmanuelle Béartová.
Evropské filmové ceny se letos udílely v patnácti kategoriích. Nejlepší herečkou se stala Helen Mirrenová za úlohu královny Alžběty II. a nejlepším hercem Izraelec Sasson Gabai za film Bikur Hatizmoret (Návštěva kapely).
Britka Mirrenová už letos dostala za film Královna Oscara. Koprodukční film režiséra Stephena Frearse byl přitom nominován celkem v sedmi kategoriích, což bylo nejvíce ze všech.
Česko mělo jediné želízko v ohni v internetové soutěži o Cenu publika. Film Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále se však nakonec neprosadil v silné konkurenci, když nejvíce diváků hlasovalo pro film Neznámá od italského režiséra Guiseppe Tornatoreho.
Nejlepší scénář napsal podle Evropské filmové akademie Němec tureckého původu Fatih Akin, jehož snímek Na druhé straně německý tisk pasoval na jednoho z favoritů udílení cen. Obdobné ocenění tentýž snímek dostal už na filmovém festivalu v Cannes.
Nezapadl ani film dalšího německého režiséra Toma Tykwera. Jeho Parfém: Příběh vraha byl oceněn za nejlepší kameru a nejlepší vizuální pojetí.
Jedinou skvrnkou na sobotním ceremoniálu byla neúčast slavného francouzského režiséra Jeana-Luca Godarda, jemuž měl cenu za celoživotní dílo předat jeho německý kolega Wim Wenders. Ten alespoň vyzdvihl originalitu Godardova filmového vyjadřování. "Nikdo si na něco takového netroufl," uvedl na adresu jeho filmové tvorby.
Režisér kultovních filmů U konce s dechem nebo Bláznivý Petříček vysvětlil svůj bojkot v týdeníku Die Zeit. "Přijde mi divné přebírat filmovou cenu za své celoživotní dílo v Berlíně. Za filmy, na něž se právě ti lidé, kteří ceny v Berlíně udělují, nedívají... Ne, taková cena je pro mě nepochopitelná," uvedl Godard. Další z legend francouzské filmové režie Alain Resnais (85) dostal cenu kritiků za snímek Coeurs (Srdce).
Evropská filmová cena se poprvé udílela v roce 1988 z iniciativy tehdejšího západoberlínského senátora Volkera Hassemera. Evropská filmová akademie (EFA), která čítá na 1 800 členů, pořádá slavnostní večer vyhlašování cen střídavě v Berlíně a v některé z evropských metropolí. Evropské filmové ceny mají podpořit svébytnost evropské kinematografie a dnes plní úlohu jakýchsi "evropských Oscarů".
