V Praze festival proběhne od 22. do 30. března, poté se přesune do desítky českých a osmi slovenských měst. Pražská část bude mít potřetí centrum v multikině Village Cinemas na Andělu.
"Tucet zdejších sálů doplníme dalšími třemi či čtyřmi kiny. Programovou nabídkou bude letošní ročník obdobný s tím loňským," prozradil novinářům Fero Fenič, jehož společnost Febio přehlídku pořádá.
Podle programového šéfa Přemysla Martinka slibuje čtrnáctý Febiofest opravdu široké spektrum filmových žánrů a vstoupí i na pole dokumentárního či experimentálního filmu.
"V sekci Novinky světové tvorby promítneme až 25 titulů a v Panoramatu mladého evropského filmu dalších šestnáct. V Anglosaském kině představíme především nejnovější nezávislou kanadskou, americkou a britskou tvorbu," upřesnil Martinek.
V sekci Asijského kina pak Martinek upozornil na spoustu novinek včetně vietnamských či indonéských snímků a v sekci Jiný břeh s gay a lesbickými snímky pak počítá i s latinskoamerickou a izraelskou tvorbou.
Letošní ročník nabídne i opravdové lahůdky. Diváky čeká například téměř osmihodinová projekce Satanského tanga maďarského režiséra Bély Tarra či čtyřiadvacetihodinový experiment - zpomalené Hitchcockovo Psycho.
Diváci se mohou těšit i na zahraniční hosty. "Prvním z potvrzených hostů v sále Kina osobností je francouzský režisér Bruno Dumont, oceněný loni v Cannes," dodal Martinek.
V programu nebudou chybět ani tradiční dopolední projekce pro děti a mládež Febiofest Junior, či hudební festival, který nabídne padesát kapel z více než deseti zemí. Zde vystoupí například francouzská herečka a zpěvačka Rona Hartnerová, která je známá z filmů Tonyho Gatlifa.
Podle Feniče bude letošní zahájení Febiofestu spojeno s předáním Ceny Jaromila Jireše, kterou uděluje Asociace režisérů a scenáristů. Na závěr festivalu pak budou tradičně předány Ceny české kritiky Kristián.
Febiofest navštěvuje stabilně kolem 140 tisíc diváků. Rozpočet přehlídky se pak pohybuje mezi 18 a 21 miliony korun, přičemž jde především o finance ze soukromých zdrojů.
"V některých službách nenabízíme více než dříve, ale potřebujeme na to mnohem více peněz. Například v 90. letech jsme řadu věcí získávali zdarma, což už změnou podmínek na domácích podnikatelském trhu není možné," podotkl Fenič.
