Reportáž a fotografie najdete ZDE
Lavigne vybírala ze dvou alb Let Go a Under My Skin, mezi dvěma převzatými písněmi zazněla i pádná satirická skladba American Idiot od kapely Green Day. V podání rtuťovité Avril Lavigne zapůsobil tento song jako sirka vhozená do kupky sena.
Hala vzplála nadšením, které může vyvolat jen hudba, jež rozněcuje člověka zevnitř. Avril Lavigne měla takových pecek několik, a to včetně pomalejší skladby I’m With You či přídavku Complicated.
Vystačila jí písničkářská, byť trochu neohrabaná jednoduchost, nakopnutá kvanty energie. Tu měla i doprovodná kytarová kapela, která "řezala" do strun tak, aby muzika řádně duněla. Ovšem hluk byl dle poprockového receptu vyvažován melodičností.
Nic nového pod sluncem, nebýt blonďaté suverénky Avril Lavigne, která dodávala svým posluchačkám životní sebevědomí. Působila jako rockerka, holka, jež si umí prosadit, co chce. Bylo jasné, že na pódiu je šéfem a kapela se musí spokojit s rolí křoví.
Ve dvaceti je člověk stále svěží a se vším se rychle vypořádá. Však také písně Avril Lavigne odsýpaly rychle jako jízda na skejtu.
Ale největším pokladem zpěvačky, pro který bude zajímavá i ve třiceti, byl jedovatě břitký hlas. Dráždil, vábil a zářil jako zdroj energie.
Jiskra přeskočila od prvních tónů a vášně hořely po celý koncert. Bylo jasné, že příští turné Avril Lavigne nesmí Česko minout.
