Dlouho byla "tou od Petra Zelenky", pomáhala mu totiž s Mňágou - Happy Endem, Knoflíkáři i se Samotáři. Pak se podílela na filmu Marcela Bystroně Cabriolet a teď konečně Olga Dabrowská uvádí do kin vlastní film: režijní povídkovou prvotinu Kuličky.
Zrodil se pomyslný filmový oříšek. Jádro čtyř příběhů o ženské manipulaci s muži je totiž nevšední, ale ze skořápky lze vyčíst dvě méně potěšitelné zprávy. Jednak že Dabrowská vypráví spíše televizní historky televizním jazykem, jednak že ve scénáři dává najevo daleko větší sebejistotu než na postu režijním.
Spíš studentské cvičení
Prvomájové datum premiéry ladí se zkoumáním různých podob citu, jež autorka sleduje od dětské lásky až k lásce doslova záhrobní. Slibuje rafinovanost, neboť "postupem let se ženský mechanismus manipulace rozvíjí, formuje, zraje a spěje k dokonalosti", jenže od slov ke skutkům je daleko.
Rafinovaná hra totiž vyžaduje plně školené hráče i dirigenta, kdežto Kuličky, sotva opustí stránky scénáře, ztratí profesionální parametry. Spíš připomínají školní etudy, studentská cvičení, v nichž ještě o nic nejde, takže tu herce nahradí spolužáci a v režii občas vypomůže sestřenka. Což je o to zrádnější, že zdánlivě snadný povídkový formát svádí ke vzájemnému srovnávání epizod, a pak každá chyba vyloženě trčí.
Nejčistší tvar má prolog, kratičká milá anekdota z pískoviště nazvaná Svatba, protože v ní účinkují výhradně děti - a ty se předvádějí bez jakýchkoli "vyšších" ambicí.
Druhá příhoda Maminčin andílek, v níž dcera odrazuje matčina milence všemi zbraněmi, se odehrává ve světě teenagerů. K jeho charakteristice však režisérce stačí jen povšechné, stokrát už použité prvky jako silácky hrubý slovník a módní "cool" výraz.
Navenek drží slečny styl, jejich předstírané světáctví se však topí v křeči. Mláďátka nočňátka mezi muzikou, lahvemi, jointy a sexem vypadají stejně v každém druhém nezávislém filmu: usilovně se snaží působit věrně, ale inscenačně ani herecky to nefunguje.
Škoda, protože klíčová oběť dcery i hlášky navenek bohorovných, ve skutečnosti zranitelných náctiletých "šukání je vodporný" či "dostanu rakovinu psychosomaticky" jsou dobře napsané. Ale jen napsané.
Když chybí nadsázka
Třetí příběh Mravní imperativ má opět nápaditou situaci, v níž se kněz marně brání svodům sňatkuchtivé dámy, avšak aranžovanou tak uměle, že se míjí účinkem, a bez nadsázky, která by toporným hercům alespoň trochu pomohla.
Nakonec se z historky ze zábavné komunity vyloupne moralitka, v níž skřípe text, až naivisticky vážný herecký projev i režijní neobratnost, například strojené "hemžení" dětí kolem jinak osvěžující postavy Ester Kočičkové.
A tak jako úvod, i závěr patří útlé anekdotě s nádechem černého humoru. Jenže ryze konverzační drobnůstka líčící, kterak křepká stařenka věčnou péčí "ukomanduje" manžela až za hrob, potřebuje opravdu špičkové herce, aby stereotyp dialogů "Chci svůj sborník básní. - A snědl jsi kompot?" zároveň jiskřil i dojímal. Místo toho se však opakuje lehce ochotnická rozpačitost.
Zajímavě napsané, slabě zahrané a bezradně natočené Kuličky zkrátka na velkém plátně zapůsobí jako amatérské domácí video. Postačí divákům, že se od běžné české produkce až okatě liší?
Kuličky
ČR, scénář a režie O. Dabrowská, hrají J. Vystrčil, L. Balounová, M. Procházková, J. Vyorálek, P. Jeništa, A. Slezáková, T. Nvotová, 75 min.
Hodnocení MF DNES: 50%
