"Nechte mě být, nejsem zázračný chlapec, žádná odrhovačka ve tvém rádiu," zpívá v písni Leave Me Out, která diktuje náladu celé nahrávky a definuje písničkářův rozporuplný postoj k posluchačům: deska se vám může, ale nemusí líbit, tohle je moje zpověď. Nejde o aroganci, ale o upřímné prohlášení, veskrze upřímné, ovšem už ne tak výstižné, co se týká jednotlivých melodií.
Nicelandovi se totiž povedlo nahrát album plné hitů, výrazných melodií, kterých si většinu - pokud je vezmou rádia na milost - rázem zapamatujete. Navzdory melancholicky cynickým textům, v nichž se v zašifrovaných, ale přesných obrazech odráží skepse ke vztahům mezi lidmi, zní písničky pozitivně - další vyvážený balanc při nebezpečné hudební procházce, během níž Niceland bez potíží strhává nálepku českého Jamese Blunta. A taky zní pestře, což je zásluha producenta Yardy Helešice, jenž mladý talent provedl nástrahami přehlcení a nadšení z první práce ve studiu.
Svižný start alba obstarávají Sanity či Daddy Needs This, z níž bezostyšně a přitom mile prýští sexuální podtext, do Lost In Encryption (Back To You) vložil Niceland něžné piano Coldplay a naléhavost Placebo. Deska škobrtne v baladě On The Floor, ale hned srovná krok v boogie šramlu Tightly, aby doplula k náladové písni Waterfall Flow, v níž hromada zvuků evokuje plynutí řeky od šplouchání vody do břehů přes peřeje až po zkázonosný vodopád.
A na závěr dvě osobní zpovědí Homes a Song Owed s vokálem odkazujícím k R. E. M., kde zní další zásadní pasáž: "Dlužil jsem vám písničku o tomhle všem a o vás všech, kdo poslouchají nebo už dávno přestali."
Niceland je prototyp popového písničkáře, jaký se tady dlouho neurodil. A byť anglicky zpívané texty nemusí oslovit všechny, Little Black Book je deska hodná pozornosti. Představuje pocity generace, která ztratila iluze, ale pořád věří v lásku.
NICELAND - Little Black Book
SONY BMG? délka CD 48:32
Hodnocení iDNES.cz: 90 %
