Horáková byla ve zmanipulovaném procesu komunisty odsouzena k trestu smrti a popravena 27. června 1950.
„Osmačtyřicetiletá česká vlastenka pevně vzdorovala slovnímu bičování rudého prokurátora,“ píše se v anglicky psaném komiksu, vydaném rok po její smrti ve Spojených státech.
„Milado Horáková, jste zrádkyní lidové demokracie v Československu. Co můžete říci na svoji obhajobu? ... Milada se usmívá. Má toho tolik co říci...“ pokračuje kreslený příběh obrázkem Horákové, která mluví do mikrofonů v soudní síni.
O existenci komiksu dosud odborníci v Česku nevěděli.
Podívejte seMezi dalšími nově získanými materiály jsou vzpomínky jejího manžela či dosud neznámé dopisy a fotografie. Archiválií je celá krabice.
„Materiálů k doktorce Miladě Horákové bylo celkově poměrně málo, její rodina kvůli perzekuci téměř o vše přišla,“ říká archivářka Alena Šimánková. Krabici s dokumenty poskytla dcera Horákové, která žije v USA.
„Tyto materiály budou součástí osobního fondu Milady Horákové,“ říká Šimánková. Na první pohled nejzajímavěji působí komiks, který vydal už v roce 1951 Národní výbor pro Svobodnou Evropu.
„Dokazuje, že jméno Milady Horákové nebylo ve světě neznámé,“ připomíná spisovatelka Zora Dvořáková, která osud Horákové mapuje. Proti popravě Horákové protestoval tehdy například i fyzik Albert Einstein.
