Filmovému Bourneovi je teprve pět let. Roku 2002 v Agentovi bez minulosti hrdinu vylovili z mořských vln: skoro nedýchal a netušil, co je zač. Jak odhaloval útržky vlastních osudů, začali mu usilovat o život; štvanici rozvíjel dva roky poté Bourneův mýtus.
Teď má špičkový agent Jason Bourne řešení na dosah ruky, i když mu sebepoznání opět ztěžují zabijáci najatí jeho bývalými šéfy. Tajné služby totiž nechtějí, aby si hrdina vzpomněl.
Matt Damon potřetí
První film natáčel Doug Liman mimo jiné v Česku, druhý přenesl Paul Greengrass do Německa. A právě Greengrass, jenž si mezitím vysloužil nominaci na Oscara za nevšední Let 93, režíroval také "trojku". Slibuje v ní konečně odpovědi na dvě základní otázky: kým Bourne vlastně je a kdo zavinil jeho osud. Podle režiséra se celou sérií vine pocit, že Bourne coby jeden z nás utíká před "nimi" - neviditelnými mocnými.
"Nikomu nedůvěřuje, všichni jsou špatní a systém zkorumpovaný," líčí režisér hrdinovy pocity. Akční špionážní podívaná podle bestselleru Roberta Ludluma se už potřetí spoléhá na scénář Tonyho Gilroye, kterému pomáhá britský dramatik českého původu Tom Stoppard, a na Matta Damona v hlavní roli.
"Je hodně těžké se k Bourneově postavě vracet, protože to znamená tančit mezi dvěma vejci. Všichni od vás čekají něco nového, ale zároveň nechtějí příliš zásadní změny. A já bych zas Bourneovi nerad ublížil, patří k mým nejoblíbenějším úlohám," tvrdí Damon - přestože špiony všeho druhu od Jamese Bonda až po Bournea považuje za starosvětské figury.
Nicméně producent Frank Marshall míní, že herec má přesně tytéž vlastnosti jako aktéři Ludlumových románů z dob studené války: "Matt Damon ztělesňuje vše, co si Ludlum u své postavy představoval. Vůbec nevypadá jako vrah, ač má v zabíjení slušnou průpravu, a působí jako moderní člověk, jenž se pro svět dokáže stát neviditelným."
Věčně na cestách
Scénáře trilogie se však vzdalují od knižních dobových rekvizit politicky rozděleného světa: proplétají moderní akci, nejnovější špionážní pomůcky a rychlé změny míst. Tentokrát Bourne zavítá do Londýna, Madridu, Tangeru, Paříže či Moskvy. A potká znovu dvě hrdinky předešlých dílů alias herečky Joan Allenovou a Julii Stilesovou. Hlavním zlosynem se po Cliveovi Owenovi v "jedničce" a Karlu Urbanovi ve "dvojce" stal venezuelský herec Edgar Ramirez, kterého známe z filmu Domino.
A nakonec se příběh ocitne tam, kde vše začalo: v New Yorku. "Návrat domů tvoří základní téma Bourneova ultimáta," prozrazuje Greengrass. "Jason Bourne se musí vrátit zpátky do Ameriky."
Pro štáb znamenala agentova nadnárodní štvanice věčné cestování. Během natáčení v Maroku se trefili do postního měsíce ramadánu, který způsobil zdržení. Po dvou týdnech pak filmaři naložili výbavu do ruské nákladní stíhačky ještě ze sovětské éry a zamířili do Británie; odtud do Francie putovali vlakem; navštívili Španělsko, Německo, Litvu. A finále si nechali "na doma".
Závěrečné honičky a bouračky aut tu točili o víkendu, neboť jindy se nedá blokovat doprava uprostřed Manhattanu, takže neměli nouzi o diváky, kteří zažili kaskadérskou show zdarma. Celkem film stál více než 110 milionů dolarů, ale určitě neprodělá - 70 milionů utržil jen za první víkend v amerických kinech, byť jej po týdnu z trůnu sesadila jiná akční "trojka", Křižovatka smrti 3.
Nyní Bourneovo ultimátum startuje v dalších zemích a čeká se, že předchůdce překoná. První dobrodružství utržilo celosvětově 213 milionů, druhé už 270 milionů dolarů.
